601 Odpověď zaslal Petr Horský

(2 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Pro up?esn?ní byste také mohl poslat desku, na níž jste se s popisovaným chováním setkal (a uvést logický typ padu), ale pokusím se odhadnout, na co jste z?ejm? narazil.

Rozm?ry zmín?ných pájecích bod? na vrstv? 15 asi máte vztaženy k vrstv? 8.  Pak by pro dosažení požadovaného výsledku možná sta?ilo je zv?tšit práv? na vrstv? 8 (což byl Váš první krok).  Zv?tšíte-li je pak ješt? na vrstv? 15, nastane to, co jste popsal.

Takhle je to naprogramované, je však p?irozen? otázkou, je-li toto chování žádoucí, pop?ípad? zda by se nabízelo n?jaké logi?t?jší:

* Na jedné stran? by se mohl první krok omezit výhradn? na rozm?ry na vrstv? 8, ale k tomu by program pot?eboval zrušit její vazbu na vrstvu 15.  Asi tolik nevadí, že by pak uživatel musel provést tutéž operaci ješt? s vrstvou 15.  V?tší potíž však vidím v tom, že by program nem?l žádnou možnost, jak vazbu op?t obnovit, ledaže by dedukoval, že vrstvy mají být svázány vzájemným odkazem ?ist? proto, že na nich rozm?ry zrovna jsou stejné.

* Na druhé stran? s dosavadním ?ešením nastává problém, uvážíme-li situaci, kdy v tabulce je THT pájecí bod (tj. oboustranný, s otvorem) a zárove? SMD pájecí bod na horní stran?.  Dejme tomu, že oba mají na po?átku rozm?r 3,0 mm.  Po Vašem prvním kroku budou mít rozm?ry (na vrstvách 8 / 15) 3,2 / 3,2 mm a --- / 3,0 mm, po druhém 3,2 / 3,4 mm a --- / 3,2 mm.  Ani jedno z toho asi není to, co si p?ejete.  Požadovaných rozm?r? m?žete dosáhnout prost? tím, že po?adí krok? obrátíte, avšak jedin? za tu cenu, že se tím vzájemná vazba rozm?r? zruší.

D?kuji za upozorn?ní na popsané chování.  Jelikož mne te? nenapadá chování programu, které bych zde mohl považovat za zcela náležité, pravd?pobn? se omezím na zmínku v helpu, pokud by se v diskusi neobjevil návrh lepšího ?ešení.

Přejít na fórum: Dotazy a náměty k programu Layout

602 Odpověď zaslal Petr Horský

(4 odpovědí, posláno do Testovací verze programu Layout)

Jen pro upřesnění:  Nemyslel jsem to ovšem tak, že by se obecně makra přestala ovládat klávesami, ale že by si člověk mohl vytvořit (ovšem asi jen textovým editorem, nikoliv ve Formice) také jakási "anonymní" makra, která by sice jako dosud měla nějaký název či popis, ale nebyla by jim přiřazena klávesa, kterou by se dala vyvolat.  (Mělo to pouze přispět k řešení problému, o němž jste se myslím před časem zmiňoval, totiž že začíná být obtížné si vymýšlet nové a nové kombinace kláves.)

Co se týče uspořádání maker, nejjednodušší by bylo uvést je v tabulce ve stejném pořadí, v jakém jsou v souboru *.Mac (takže by bylo na uživateli si jej nějak přerovnat textovým editorem).  Asi by se hodilo též rozčlenění pomocí vodorovných čar (nebo i nějakých titulků či barev), ale čáry jsou v konfliktu s tím, že menu je vícesloupcové, zatímco naprogramovat barvy a titulky je trochu pracné.  Možná bude nejlépe počkat na první zkušenosti z užívání.

Přejít na fórum: Testovací verze programu Layout

603 Téma vytvořil Petr Horský

(4 odpovědí, posláno do Testovací verze programu Layout)

Před časem se diskutovalo o možnosti ovládat Formicu i z nějaké pomocné klávesnice, na kterou by si uživatel instaloval tlačítka pro nejčastěji užívaná makra.  Taková klávesnice by ovšem nemusela být realizována hardwarově; mohla by být i v okně na obrazovce.  Je otázka, zda by v praxi ovládání opravdu usnadnila, ale za pokus to třeba stojí.

Proto jsem teď do testovací verze (opět www.formica.cz/files/Layout-p98-pokusy11.zip ) přidal v menu Macros příkaz Execute, který zobrazí menu definovaných maker a dovolí si z něj některé vybrat k provedení.  První otázka je, zda se to takhle může osvědčit alespoň v principu; pokud ano, lze začít uvažovat o tom, jak menu případně uspořádat a rozčlenit.  Nakonec by bylo možné vytvořit třeba i "makra bez klávesy", tj. položky v souboru Layout.Mac, které by nešlo vyvolat žádnou klávesou, ale pouze z tohoto menu.

Přejít na fórum: Testovací verze programu Layout

604 Odpověď zaslal Petr Horský

(8 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty ke schematickému editoru)

Formica je od po?átku koncipována tak, že pokud ji uživatel ovládá klávesami, p?edpokládá se, že ví, co d?lá, a že si p?ípadn? do bufferu klávesnice p?ipraví n?kolik kláves dop?edu d?íve, než je systém sta?í provést.  P?íklad: jsem v rastru 0,635 mm a vím, že pot?ebuji p?enést celou oblast o 2,54 mm vpravo.  Zvednu ji, pak 4x stisknu pravou šipku (aniž bych se staral, co b?hem toho vidím na obrazovce), Enter, a po?kám si na výsledek.  Takovéhle chování je v zásad? tradi?ní už od ?as? MS-DOSu.

Když zjistím, že mi nap?. autorepeat klávesnice naplnil buffer n??ím, co tam již nechci, mohu jej (v Layoutu) smazat klávesou Ctrl-Alt-C.  (Jestlipak ji mám n?kde zdokumentovanou?)  Dosud nezpracované klávesy se tím prost? zahodí.

Jiná v?c je, že visuální odezva programu by se asi dala zefektivnit r?znými triky -- kreslení by se nap?. nezahajovalo (p?ípadn? nedokon?ovalo), pokud by z pohledu na klávesy umíst?né v bufferu program usoudil, že výsledek už by nebyl aktuální.  Existují zp?soby, jak toho dosáhnout: od naprogramování více vláken až po explicitní testování obsahu bufferu b?hem kreslení tzv. seznamu ukazatele.  V sou?asné verzi se však už do toho asi nebudu poušt?t.

Přejít na fórum: Dotazy a náměty ke schematickému editoru

605 Odpověď zaslal Petr Horský

(14 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Bez dalšího softwaru to skutečně řešitelné není.  Ostatně snad až teprve před pár týdny Adobe uvolnil popis formátu PDF, jinak by se člověk musel opírat o nějaký neoficiální.

Protože se toto vlákno po déle než roce opět posunulo nahoru v seznamu témat, je asi vhodné zmínit, co se od té doby změnilo:  Z programu Layout je výstup do PDF nyní možný i přímo, pomocí nově vytvořeného driveru.  Více se dozvíte např. ve vlákně www.formica.cz/forum/viewtopic.php?id=134. 

Schematický editor (prostřednictvím zmíněného PDF.dll) spolupracuje s programem GhostScript, který si lze stáhnout z adresy ftp://mirror.cs.wisc.edu/pub/mirrors/ghost/GPL/gs856/ (bližší popis lze najít na http://pages.cs.wisc.edu/~ghost/ ).  Po jeho instalaci byste v menu měl vidět PDF.dll jako vybratelnou položku.  (Přiznám se, že s tím GhostScriptem z letošního března jsem to zatím nezkoušel, ale možná to zrovna vyzkouším někdy teď.) 

GPL Vám myslím dovoluje GhostScript užívat zdarma pro v podstatě libovolné účely.  Export do PDF skrz GhostScript běžně užívají i další autoři profesionálního softwaru.

PDF.dll dělá v zásadě to, že vyexportuje schema v PostScriptu a na ten pak zavolá GhostScript, který jej konvertuje do PDF.  V Layoutu je to trochu složitější, užívá se driver PostScriptu a na jeho výstup je nutno GhostScript zavolat ručně.  K tomu užívám takovouto dávku:

@ echo off
cd c:\progra~1\gstools\gs5.50
c:
call ps2pdf d:%1.ps
d:

Samozřejmě cestu je nutno si tam upravit dle skutečnosti (a navíc to předpokládá, že soubor v PostScriptu je na jiném disku, než je GhostScript).

Stejný způsob jsem užíval i pro generování těch PDF, co jsou v galerii (přičemž jsem do PostScriptu občas zasáhl ručně, např. abych doplnil otvory nebo změnil pořadí vrstev na lépe vypadající).  Pro podobné účely jsem si také napsal trochu rozšířený driver PostScrY.dll (možná jsem jej před časem poslal panu Fürbachovi), který např. umí nastavovat další pěkné barvy.  S barvami ze schematu byste asi neměl mít žádné problémy.

Přejít na fórum: Dotazy a náměty k programu Layout

606 Téma vytvořil Petr Horský

(0 odpovědí, posláno do Testovací verze programu Layout)

Dobrý den,

debata o automatickém kótování měla za vedlejší důsledek i to, že jsem (na podnět Ing. Jakimova) v pokusné verzi do druhé řádky okna doplnil údaj o délce detekovaného segmentu.

http://www.formica.cz/files/forum/detect_length.png

Délka segmentu tak má v této řádce obdobné postavení, jako doposud měl poloměr detekovaného kruhového oblouku.  Co všechno vypisovat (a co raději nevypisovat) může přirozeně být předmětem diskuse.  Pravděpodobně se však časem pokusím tuto řádku nějak typograficky rozčlenit, aby se stala trochu méně nepřehledná.

Přejít na fórum: Testovací verze programu Layout

607 Téma vytvořil Petr Horský

(9 odpovědí, posláno do Testovací verze programu Layout)

Pokusil jsem se dojít op?t o kousek dál s tím automatickým kótováním, jako obvykle cestou kompromisu.  P?ikreslit automaticky kótovací ?áry nelze (jak ukazuje ten chlíve?ek u pravé strany ukázkové desky), ale mohu k nim krom? kót alespo? automaticky p?ikreslovat šipky.  Kótování navíc je omezeno na vodorovné a svislé segmenty.

Pro kótování jsou v zásad? vyhrazeny logické typy 27 (nápisy), 28 (šipky a p?ípadn? i vynášecí ?áry) a (p?inejmenším v zaslané ukázce) 29 pro kótovací ?áry.  Postup práce m?že být takovýto:

1. Na libovolné vrstv?, zvolené dle svého uvážení, p?ikreslíme kótovací ?áry (v ukázce typ 29) a (chceme-li) odlišným typem také vynášecí ?áry (v ukázce 28).
2. Ozna?íme všechny prvky typu kótovací ?áry (tj. 29).
3. P?íkazem Tools | Dimensioning p?ikreslíme šipky a nápisy.

Je-li pozd?ji t?eba kótování aktualizovat, sta?í smazat všechny prvky typu 27 a postupovat od kroku 1.  V podstat? by sta?ilo na kótování mít jediné makro, které za?ne práv? tímto smazáním a pak provede kroky 2 a 3.


--------------------------------------------------------------------------------


Pochopiteln? m?že být nám?tem k diskusi, co vše má být nastavitelné, p?ípadn? co by m?lo být nastaveno sice pevn?, ale jinak.  Asi by mohlo jít o tyto položky:

* formát ?ísel
* velikost a poloha nápis?
* velikost šipek
* logický typ šipek
* logický typ nápis?
* (vrstvu již p?ebírám od kótovací ?áry)

P?ikládám dva ukázkové soubory (p?ed okótováním a po n?m).  Layout s popsaným p?íkazem je op?t v archivu www.formica.cz/files/Layout-p98-pokusy11.zip .  P?ipomínky jsou vítány, je však t?eba mít na pam?ti, že automatické kótování je zcela improvizovaná a okrajová záležitost (do které jsem se te? pustil ?ist? z nutnosti si okótovat n?jaké úpln? neelektrické výkresy).

Přejít na fórum: Testovací verze programu Layout