Diskusní fórum k návrhovému systému Formica

Dobry den,
dnes jsem mel debatu s kolegy, ze v dilne pri osazovani nadavaji na zdlouhave hledani soucastek na desce. Kolegove se zminili, a dali mi namet k predneseni sem, ze nektere navrh.systemy maji takovou zajimavou funkci. Dokresli se se deska, a pak se spusti skript, kde zada souradnice X a nebo Y. Nasledne skript jede a meni reference soucastek tak, ze napr.R1 je vlevo nahore a R1054 je vpravo dole. Jinymi slovy, da se zhruba vysledovat, kde se hledany odpor nachazi.
Jak pripada tato funkce zajimava pro Vas? Bylo by slozite neco takoveho vytvorit? Nejvetsi uskali vidim v tom, ze to je promitnuti zmen opacnym smerem (Layout > Schema). Vim, ze ta moznost zpetneho promitnuti uz tu je, ale jeste jsem ji ani nezkousel, ani neprobadal, takze nevim, co vsechno dokaze).

Dobrý den, jeden problém, jenž sám zmiňujete, tam je zpětná anotace (kterou prakticky nelze naprogramovat jinak než v podobě seznamu či slovníku překládajícího stará jména na nová), druhý, že mi není úplně jasné, jak součástky dvourozměrně třídit -- představte si např., že si budete přát součástky setřídit dle řádků, a tyto pak v pořadí shora dolů; a teď se objeví odpor R2, který je vpravo od R1 a zároveň o půl milimetru výše. Má být v tabulce před ním nebo za ním? To také zhruba jsou důvody, pro něž jsem třídění dosud neimplementoval.

Zminoval jsem, ze se zada X nebo Y, ale omlouvam se, nejak jsem tu vetu nedopsal. Slo o to, ze volbou jedne z techto os se nastavi priorita razeni - tedy jediny smer trideni.
Ja vedel, ze to neprojde nicmene zminil jsem to jako jeden z nametu.

Myslím, že jsme si úplně neporozuměli. Je jasné, že začnete dejme tomu vlevo nahoře a pak budete postupovat dolů (anebo doprava), a posléze pokračovat dalším sloupcem (respektive řadou). Co není úplně jasné, je to, co přesně za řadu či sloupec považovat, protože v praxi z ní některé součástky běžně o kousek vybočují.

Jestli tomu tedy dobre rozumim, tak by pri trideni v ose X mohlo dojit napriklad k tomuto:
nebo take:
V takovem pripade to je celkem jedno, zprehledneni nemusi byt buhvijak dobre, myslenka je ta, ze clovek alespon priblizne vi, v ktere casti desky ma hledat a s klidem vypustit klidne 4/5 zbyle desky, nebot tam dana soucastka proste diky tomuto setrideni lezet nemuze. Trideni ma vyznam u slozitejsich desek, pro male vyznam nema.

Pokud bychom to tedy brali tak, aby to bylo dokonale, muzeme se napriklad divat na to, jestli nad danou soucastkou v cele jeji sirce nelezi souradnice osy X leveho boku jine soucastky. Pokud ano, pak ji nalezi reference nizsi, nez te, kterou prave zpracovavame. Vysledek pak vypada takto:
nebo take:
Zde doslo k tomu, ze sobe blizke reference jsou opravdu i fyzicky bliz k sobe.

Tato uvaha o vetsi dokonalosti bude asi mit mouchy nebo trhliny, pripadne to, co se mi povedlo ted v rychlosti nasimulovat, bude pouha nahoda. Nevim, az bude chvilka, zkusim si pohrat s nejakou realnou deskou. Berte to prosim jen jako prvoplanove nadhozeni - jen jsem tak zauvazoval, jake reseni by se dalo vymyslet. Ovsem nema moc cenu to asi resit, nebot dostacujici je podle mne uz prvni, zakladni metoda priblizneho setrideni (navic tedy dnes asi irelevantni, vzhledem k moznostem stavajiciho propojeni mezi obema castmi systemu, jak ste zminoval).

Možná by opravdu bylo dobré napřed zkusit nějaké netriviální skutečné desky očíslovat ručně, a teprve pak se podívat, zda by se z toho nedal zpětně vysledovat nějaký algoritmus.

Na to se chci po dovolene prave podivat a pohrat si s tim.