Historie systému Formica
Počátkem roku 1993 začal vývoj koncepčně nového systému, Formica, vystavěného na poněkud odlišných principech. K němu jsem tehdy přizval RNDr. Ivo Křivku, CSc., který se od té doby zabývá schematickým editorem. Formica 4.0 přinášela zejména 16 vrstev, opuštění rastru, knihovny součástek, množinové operace, kruhové oblouky, testování návrhových pravidel, výstupní generátory integrované přímo do programu, ovládání makry a mnoho dalších změn. Verze 4.1, uvolněná v roce 1996, obsahovala především podporu pro inverzní (napájecí) vrstvy, zdvojnásobení počtu typů pájecích bodů a prvků desky, logické typy prvků i ve schematickém editoru, optimalizace v autorouteru, funkce undo a drag a tisk v odstínech šedi. Do verze 4.2, která byla na trhu od konce roku 1997, byly doplněny mj. speciální nápisy, množinové operace i v editoru schematu a přečíslovávání referencí. V letech 1998-99 byl systém přenesen na platformu Windows 95/98/NT. Nejpozději někdy v této době překročil jeho rozsah 100 000 řádek zdrojového textu (v Object Pascalu). Verze Formica 4.21 přitom zůstala ovládáním shodná s verzí 4.2, zatímco následující verze 4.30, jejíž vývoj byl uzavřen počátkem roku 2002, ovládání systému v několika směrech rozšířila a zároveň i zjednodušila. Vývoj pokračoval současnou verzí 4.40, která je v prodeji od konce roku 2004. Novinkám v ní se podrobněji věnují samostatné stránky, zde tedy stačí zmínit, že (vedle mnoha desítek větších i menších zjemnění funkce a ovládání programů) hlavními změnami bylo celkové rozšíření parametrů, nový rip-up-and-retry router, průběžná kontrola netlistu a autorouter i ve schematickém editoru. Ještě v průběhu šíření verze 4.40 do ní byla doplněna další podstatná funkce, kladení spojů na izolační vzdálenost. Díky novému systému licenčních certifikátů si uživatelé mohou verzi 4.40 sami aktualizovat z vystavených instalačních sad. P.H. |
|